Ahoj Miro, jakého máš ty providera/karty pro vaše elektroauto? Jaký máš tarif/roaming, co ti umožňuje cestovat a nabíjet po evropě a za jakých podmínek? Nejde mi o skutečné ceny, spíš o to, jakého máš porvidera, jaká je to síť, co kde můžeš a nemůžeš, do jakých různých situací se při nabíjení můžeš dostat.

V placení ze dobíjení elektroaut je trochu chaos. Je to jak v dřevných dobách mobilů, kdy jsi měl jednu simku na psaní SMSek a druhou na volání.

Ve zkratce platí: čím chceš mít život jednodušší tím to budeš mít dražší. A čím pomaleji ti stačí dobíjet, tím to budeš mít levnější.

Takže mám čtyři poskytovatele pro ČR a tři do zahraničí a střídám je. Můžeš mít jednoho pokud hodně chceš, ale ten rozdíl v ceně je takový, že rád akceptuješ mít vícero registrací.

V ČR stačí, když máš registraci u ČEZ, EON a PRE. V Brně mám ještě lokálního poskytovatele Teplárny Brno. Registrace tě nic nestojí, máš ji za pět minut hotovou. A můžeš platit z aplikace nebo NFC čipem co ti zdarma pošlou.
A klidně můžeš zaplatit čipem EONu u PRE. Ale budeš platit až o 4 Kč více za kWh. Což klidně mohou být dvě stovky na jednom dobíjení.

V ČR existují minimálně dva poskytovatelé, kteří fungují podobně jako CCS. Dostaneš kartu, která ti bude fungovat všude a dostaneš jednu fakturu na konci měsíce. Ale furt je to o něco dražší. Firmám to zjednodušší život. Fyzickým osobám asi moc ne. Mě osobně nevadí mít několik čipů v přihrádce auta. Hlavně proto, že v ČR vlastně dobíjím velmi málo. Výlety po Jižní Moravě a Vysočině zvládnu bez dobíjení po cestě. To už musí být výlet do Jeseníků nebo na Vltavu, abych byl nucen se cestou zpět stavit na nabíjecí stanici. Takže tarif v ČR neřeším a používám ten, kde se neplatí měsíční poplatky - hodně měsíců v roce v ČR u stanic prostě nedobíjím. Dobíjím doma. V létě zadarmo z FVE, v zimě z nočního proudu za cca 4 Kč/kWh.

Takže mnohem více řeším nabíjení mimo ČR. K tomu existuje docela hodně poskytovatelů, kteří umožňují se připojit k téměř libovolné nabíječce v Evropě. Jsou jenom o trochu dražší než místní poskytovatelé. Ale za ten komfort, že nemusím řešit registrace v aplikaci v italštině nebo holandštině - to mi za to stojí.
Většina automobilek provozuje takovou brandovanou službu: ChargeMyHyundai, Powerpass od Škody….
Pak existuje další specializovaní poskytovatelé. Já teď používám Elli Ty ceníky se dost liší. A kdo byl nejlevnější vloni, nemusí být nejlevnější letos.
No pak začíná velká magie výběru tarifu. Protože velmi brzy zjistíš, že cena za dobíjení se může pohybovat od 7 Kč až po 21 Kč za kWh. Takže plné nabití vybité baterky tě může stát 350 Kč nebo taky 1050 Kč. Pokud použiju jako příměr oblibené Chorvatsko, tak mě cesta do Zadaru a zpět může stát buď dva tisíce nebo taky šest tisíc. A to už se vyplatí trochu u toho přemýšlet.
Takže když jedu do Chorvatska tak si u Elli zaplatím nejdražší tarif. A pak mám u nabíjecí sítě Ionity cenu 11 Kč/kWh - což mi několikanásobně zaplatí cenut toho tarifu 350 Kč/měsic. A tarif si na konci měsíce vypnu a přepnu na bezplatný. A nechám to tak až do další dovolené. Tedy to Chorvatska tam a zpátky dám za tři tisíce Kč.
Ionity je zároveň síť, co má nejrychlejší nabíjecí stanice. Takže u stanice jsem obvykle tak deset minut. Vzácně patnáct minut. Stanice jsou v příhodné vzdálenosti cca 200 km od sebe podél dálnic, takže si vystačím s těmito stanicemi.
Kdybych chtěl hodně šetřit, tak i v zahraničí najdeš možnosti jak nabíjet levněji, ale musel bys stát u nabíjecí stanice třeba hodinu. A to s plně naloženým autem a dětma asi nechceš. A těch cest během roku zase tolik nemám. Navíc ty levnější stanice jsou zpravidla osamocené. Tak se může stát, že tam přijedeš a stanice je obsazená a další auto stojí ve frontě. Takže na řadu můžeš přijít i za dvě hodiny. A to fakt nechceš. Takové dobíjení akceptuješ akorát v cílové destinaci vedle svého hotelu.
Já mám právě v oblibě síť Ionity, která staví větší “hnízda”. Čtyři stanice jsou minimum. Šest hodně obvyklé. Občas se najdou hnízda o deseti a více stanicích. A když přijedeš k takovému hnízdu o šesti stanicích, tak jsou málokdy všechny stojany obsazené. A pokud ano, tak jsme zmiňoval, že jsou to velmi rychlé nabíjecí stanice a nejpozději za 15 minut odjíždíš. Takže když je vše obsazené, tak se ti nejpozději do dvou minut nějaký stojan uvolní.

Každé elektroauto musíte do elektřiny připojit kabelem a ten musí mít na konci konektor. Naivně si myslíte, že konektory jsou nějak sjednocené? Ha, ha. Naštěstí v Evropě zasáhla EU, takže v tom není takový bordel jako to bylo kdysi s mobily. Ale i tak se budete muset seznámit s některými termíny.

Yazaki nebo-li Typ 1. V odborných kruzích známý jako SAE J1772. To vše označuje jeden a ten samý konektor pro nabíjení střídavým proudem z jedné fáze. Na druhé straně je obvykle normální koncovka do běžné zásuvky. Používá se pro pomalé dobíjení ze zásuvky.

Type 2 nebo-li Mennekes. Je konektor pro nabíjení střídavým proudem a zvládá i tři fáze. Teoreticky zvládá rychlost dobíjení až 44 kW. Od roku 2014 musí mít všechny nová auto prodávaná v Evropě právě tento konektor. Mohou mít i další, ale tento je povinný.

CSS je rozšíření konektorů Type 1 a Type 2 o dva kolíky pro dobíjení stejnosměrným proudem. Technicky byste měli rozlišovat Combo 1, které je rozšířením Type 1. A Combo 2, které je rozšířením Type 2. Ale v Evropě se prakticky používá jenom Combo 2. Technicky by do CSS zásuvky měl jít zapojit konektor Typ 2. Ale na svém autě nemám ani Type 2 ani CSS. Takže bohužel se zkušenostmi nemohu sloužit. :( Teoreticky Combo 2 zvládne dobíjení až 350 kW.

CHAdeMO - je původně Japonský standard pro dobíjení stejnosměrným proudem. Zvládá až 62,5 kW. Co vás asi překvapí u prvního dobíjení je tloušťka a váha kabelu. Drobná žena má určitě bude mít problém s ním manipulovat.

Pokud chcete vidět konektory na fotce. Tak koukněte na tuhle přehlednou galerii.

Když budete kupovat auto, tak se podívejte zda je ve výbavě palubní nabíječka. Buď Yazaki nebo Type 2. On totiž takový kabel je dost drahá věc. Stojí v řádu velkých tisíců nebo menších deseti tisíců.

To všechno se musíte naučit, protože u nabíjecích stanic vás čeká velké přezkoušení. Dost často najdete na nabíječkách Yazaki, Chademo a CSS (Combo 2). Ale ne vždy. Někde chybí Chademo. Jinde CSS. Onde chybí Yazaki. Většinou na nabíječkách najdete kabel. Někde (EON) ale jenom konektor a musíte mít vlastní kabel. Někde máte pro Yazaki zásuvku s konektorem Yazaki někde máte normální zásuvku a dost často (v garážích) najdete pětikolík.

Pětikolík nebo-li 400 V CEE. Je třífázová zásuvka. Taková ta, co se do ní dáva míchačka apod. Dost často bývá v parkovacích domech nebo krytých garáží u obchoďáků. Poměrně často u ní bývá vyhrazené místo pro nabíjení a nabíjení bývá zdarma. Ovšem kabel tam není nikdy. Takže redukci z pětikolíku pro vaší palubní nabíječku si chcete koupit jako první. Naštěstí stoji asi dvě stovky.

Občas se můžete dočíst o zásuvce Schuko - to je v podstatě normální zásuvka, která nemá zemnící kolík. Zemnění je vyvedeno do pásku na kraji zásuvky. Tento systém se používá v Německu. Naprosta většina vidlic do zásuvky je s tímto systémem kompatibilní. A naopak. Takže prakticky nahlíženo Schuko = normální zásuvka.

A závěr dnešního povídání? To že někdě je nabíječka ještě neznamené, že tam nabijete. A už vůbec to neznamená, že nabijete rychle. Rozhodně chcete pár nabíječek vyzkoušet - např. když máte ještě 50 procent kapacity. To abyste v případě neúspěchu ještě dojeli domů. A to jsem dneska ještě nic nenapsal o tom jak probíhá placení. Což je taky chuťovka. Ale to až příště.

Předchozí díl

Většina lidí si myslí, že nabíjím na nabíjecích stanicích. Ale to není pravda. Nabíjecí stanice využívám velmi vzácně. Za ty dva roky jsem je využil asi desetkrát. Z toho polovina případů byla ze zvědavosti - abych si to vyzkoušel jak to funguje. Běžně dobíjím z normální zásuvky v garáži. Auto má spotřebu asi jako vysavač a jakákoliv bežná zásuvka je schopna dobíjet auto. Technicky řečeno tam teče 10 A. Na druhou stranu ten proud je malý, takže to dobíjení trvá. U mého auta asi deset procent baterie za jednu hodinu. Ale to úplně stačí. Přijedu domů, strčím auto do zásuvky a ráno mám nabito a vyjíždím se 100 procenty.

Když vím, že budu přes den nebo večer více jezdit, tak si zapojím auto do zásuvky i v práci. V práci mi auto stojí osm hodin v garáži a pomalé dobíjení není problém.

Nabíjecí stanice jsou pro ty, co nemají doma garáž nebo místo se zásuvkou. Nebo když přes den jezdíte opravdu hodně. Několikrát se mi stalo, že jsem měl přes den pochůzky resp. pojíždky a večer jsme jeli ještě do města do divadla. A baterka už na cestu zpět nestačila. Takže jsem musel na nabíjecí stanici. Vím, že z Bohunic potřebuji 15 procent baterie abych se dostal přes kopec domů. Takže když vidím, že v Bohunicích mám deset procent baterie, tak zajedu na nabíjecí stanici (v okolí jsou tři) a nabiji auto. Ovšem nikdy do plné baterky. To je největší změna oproti spalováku. Když zajedete na benzinku, tak si prostě vezmete plnou (když už tam jste). Není důvod proč si brát benzín jenom za stovku. Teda pokud nejste student. :) U nabíjecí stanice je to jiné. Jednak elektřina u nabíjecí stanice stojí více než kolik vás stojí doma (aktuálně je častá cena 10 Kč/kWh). A také to nejde tak rychle jako s benzínem. Takže nechcete čekat na plnou baterku. Já si obvykle doberu jenom těch pár procent co mi chybí do těch patnácti procent, tak abych dojel domů. A doma připojím auto do zásuvky a dobíjím přes noc. Mám to levnější a nemusím čekat.

Samozřejmě, že kdybych měl auto s dojezdem 200 km a chtěl bych jet do Chorvatska, tak musím stavět na nabíjecích stanicích a čekat. Ale tohle se starým Leafem stejně nechcete dělat. A s novou Konou máte dojezd 300 km a to už bych dojel z Brna ke tchánům za Prahou na jedno nabití. Tam bych si mohl dát auto opět do zásuvky a ráno můžu jet zpět.

A jak je to s rychlostí u nabijecích stanic (rychlo nabíječek)? To se opět nedá přesně říct. Stanice umí nabíjet velkým proudem, ale ta hodnota je různá. Existují nabíječky které dodávají malý proud např. 20 kW (typicky stanice co fungují zdarma u obchoďáků), obvyklé jsou hodnoty 50-80 kW. Ale existují i nabíječky co umí přes 100 kW. Jenže to musí umět i auto. Takže většinou nabíjíte pomaleji, protože vás omezuje schopnost nabíječky nebo auta.

Ale to není stejně důležité, protože jak jsem již říkal - témeř nikdy nechcete dobíjet do plné baterky. Za dva roky co máme elektroauto jsem na rychlonabíječkách strávil průměrně tak tři minuty. Nejvíce pět minut.

Rychlost dobíjení u rychlonabíječek ovlivňuje i stav baterky. Totiž - lithiové baterie se nesmí nabíjet, když už jsou plně nabity. Proto obsahují program, který to kontroluje. A když už je baterka skoro dobita, tak automaticky zpomaluje dobíjecí proud. Představte si to jako když chcete dolít do kýble vodu z hadice. Ale nesmíte přelít. Na začátku můžete pustit proud naplno. Ale ke konci můsíte proud vody zpomalit, jinak by voda cákala ven z kýblu. V případě baterie by to znamenalo, že by explodovala. Takže prvních 80 procent se nabíjí hodně rychle a posledních dvacet procet jde opravdu pomalu. Pokud chcete udělat velký přejezd a chcete si po cestě nabít baterii co nejvíce, tak nikdy nečekáte na plné nabití, ale nabijete jenom na 80 procent a pak jedete k další nabíječce nebo už do cíle.

Několik lidí se mě ptalo, jak velký jistič si mají dát do garáže, pokud tam chtějí v budoucnosti dobíjet auto. Měl by stačit jistič na 16 A. Některá nabíječky zvládnou i 32 A. Takže takový jistič je už jistota.

Dobré je si zjistit, kolik fází je schopna využít integrovaná nabíječka v autě. Některé jsou schopny využit tři fáze. A můžete se tak v garáži napojit na třífázovou zásuvku 400V/16A. Ta díky třem fázím nabízí výkon 11 kW. Takže zcela vybitého Leafa můžete mít nabitého za dvě hodiny i při pomalém nabíjení.

Předchozí díl

Hybrid je auto, které má sice baterku, ale velmi malou. Ujede na ni řádově stovky metrů. Jinak se pohybuje pomocí spalovacího motoru. Jízdu na baterii využívá při rozjezdu nebo když je potřeba zrychlit (koukněte na skvělý simulátor převodokvy z Priusu). Při brzdění se rekuperuje energie a ukládá se do baterie. Případně se baterie dobíjí alternátorem. Ale není ji možné dobíjet ze sítě.

Plug-in hybrid je auto, které má jak baterku, tak i motor. Na baterii ujede i menší desítky kilometrů. Auto je možné zapojit do nabíječky nebo do zásuvky. Mezi motorem a baterkou můžete zpravidla sami přepínat. Takže po městě, nebo celou cestu do práce můžete jet na baterku. Večer dobijete. Ale pokud potřebujete jet dál, tak klidně přepnete na spalovací motor a pokračujete.

Elektromobil jezdí výhradně na baterii. Baterie se musí dobíjet z elektrické sítě. Není možné ji dobít z motoru (až na drobné výjimky).

Spalovák - Jakýkoliv automobil na benzín, naftu nebo plyn.

Pro formu dodám, že existují auta na vodík. Ale prakticky se nedají koupit, kde doplnit. Mnoho lidí věří, že elektřina je slepá větev a budoucnoust patří vodíku. Osobně si myslím, že vodík se v osobní dopravě neprosadí a jeho význam vidím spíše v nákladní dopravě.

Předchozí díl

Rozumějte, když si chci koupit spalovák, tak můžu s kamarády dlouze debatovat o tom, zda naftu nebo benzín. Jaké vstřikování a jakou převodovku. Ale elektro auta nic z toho nemají. Tak o co se mám vlastně při koupi zajímat? Ano - tušil jsem, že mě má zajímat kapacita baterky, a dojezd. Ale dojezdy se počítají dle různých standardů. A dva parametry na rozhodování se mi zdálo jaksi málo na informovanou koupi auta za milion. Tak jsem začal uvažovat o koupi auta z bazaru.

Ovšem u nás se prakticky žádná bazarová auta neprodávala. V zahraničí ano, za docela rozumných 400 tis. Ale to by znamenalo dovézt auto z Francie, Itálie nebo Německa. A s tím nemám žádné zkušenosti a moc se mi do toho nechtělo.

A v ten okamžik jsem se dočetl (psal se rok 2017), že car sharing Emuj končí a rozprodává elektro auta. Jel jsem se na něj podívat do Prahy, svézt se. A hned na místě se rozhodl, že chci Leafa. Vybral jsem si z nabídky toho, který se mi zdál nejméně opotřebovaný - byli tři roky staré - zaplatil jsem 420 tisíc a za pár dní mi ho převezli do Brna.

Proč Leafa? Protože to byl (a stále je) nejprodávanější auto. Nejprodávanější auto asi nebude úplný fail. Leaf - pro upřesnění: první generace - ujede na více než sto kilometrů. Což by mělo stačit na cestu do Brna (z naší vesnice) a zpět. A to i v našem kopcovitém terénu. Mělo by to stačit i kdyby ta baterka nějak časem odcházela (což se zhusta probíralo v diskuzích). Můj cíl byl koupit si tohle tři roky staré auto, získat zkušenosti pro rozhodování o koupi následujícího auta za několik dalších let.

Když jsem jel autem při testovací jízdě a i když jsem ho přebíral, tak vedle mě pokaždé někdo seděl a říkal mi co mám mačkat. Ovšem problém byl, když jsem poprvé zastavil, vypnul motor - a pak se chtěl znovu rozjet. V Leafu musíte nejdříve šlápnout na brzdu, zmáčknout startovací tlačítko, počkat až se rozsvítí jedna kontrolka a pak teprve zařadit rychlost. Když to znáte, tak je to bez problémů. Teď už to dělám úplně mechanicky. Ale pokud to uděláte v jiné posloupnosti, nebo zařadíte tu rychlost dáte dříve, tak to prostě nejde. A mě to samozřejmě poprvé nešlo. Seděl jsem v autě 15 minut a zkoušel jsem nastartovat auto. Návod byl v němčině a moje základy na to rozhodně nestačili. On ten návod svítí i na palubce. Ale mě to prostě nešlo. Koupil jsem auto za strašný prachy a ani ho nedokážu nastartovat. Teď se tomu směji, ale tehdy jsem neměl daleko k pláči.

Když už dokážete auto rozjet, tak je to úplně jednoduché. Elektro auto je výrazně jednodušší. Má automatickou převodovku. Resp. ono převodovku nemá vůbec. Resp. má převodovku jenom s jedním stupňem. Hezké vysvětlení (anglicky) je v tomhle videu. Závěr pro uživatele je, že auto nemá spojku a má jenom brzdový a plynový pedál. Na jednu rychlost zvládne auto se pomalu rozjíždet, ale i jet rychlostí 160 km/h (tam zasáhne omezovač rychlosti). A to co zvládne dopředu, zvládne i dozadu. Akorát se přiznám, že maximálku na couvání jsem nevyzkoušel. Údajně je na zpátečce omezovač na 50 km/h.

Mnoho lidí uvádí, že na elektro autě je ohromí jejich velké zrychlení. To je sice pravda. A kromě vychloubání se vám to bude hodit i ve městě, když budete vjíždet z vedlejší silnice na hlavní do proudu aut. S Leafem mi stačí mezera tak dva a půl auta, abych se zapojil do proudu aut a přitom nikoho neomezil. Ale stejně to není to hlavní co lidi ohromí. Největší pecka je, když vypnete klimatizaci a v autě je úplné ticho a pomalu se rozjedete. Jenom krokem. To očekávání na nějaký signál, že motor je nastartovaný, nějaký hluk že běží - a ono nic, a přitom se auto začne pohybovat - to je úplná bomba.

Do nějaké rychlosti asi 10 km/h nejsou slyšet ani kola. To auto je úplně nehlučné. Což je taky důvod, proč při couvání pípá jako nějaká dodávka. Je fakt, že pokud by někdo stál u zadního blinkru zády k vám a vy začali couvat, tak ten člověk by nic neslyšel a vy byste ho srazili. Proto mi přijde zvuková signalizace při couvání, jako velmi dobrý nápad. Objevují se snahy prosadit falešné ozvučení i pro pohyb dopředu. To mi přijde naopak jako blbost. Jednak klimatizace dělá při náběhu docela velký hluk (stále menší než je motor spalováku) a také prostě dopředu koukáte a neměl jsem za celý rok pocit, že by potichá jízda byla pro mě nebo chodce nebezpečná.

Nejčastější otázka: dojezd. U mého Leafa je to 100 km a více. Dost to záleží na okolní teplotě, způsobu jízdy a profilu terénu. Nejvíce dělá ta teplota. V zimě se dojezd pohyboval kolem 100 km. Nejméně jsem tam viděl asi 92 km. V létě jsem tam nejvíce viděl 155 km. Jak vidíte tak nízká teplota má vliv na kapacitu baterek. Ovšem příliš velká teplota je také problém. Proto některé auta mají tepelný management baterie, kdy se baterie řizeně chladí nebo ohřívá, aby podala optimální výkon. To ovšem navyšuje cenu. Leaf to nemá. Ale třeba Tesla nebo Huyndai Ioniq ano.

Způsob jízdy dělá taky hodně. Pokud překročíte 90 km/h, tak spotřeba velmi rychle stoupá. Spotřeba při 130 km/h je přibližně dvojnásobná než u 100 km/h. Nejde ani tak o cenu za kilometr - horší je, že se vám zmenšuje dojezdový rádius. Není problém jet i 160 km/h - pak zasáhne omezovač rychlosti - ovšem počítejte, že takto ujedete tak 40 km. To nevadí, když “jenom” spěcháte z práce domů a víte, že už nikam ten den nepojedete. Horší je to při cestě např. Brno - Praha, kdy chcete stavět akorát ve Vystrkově. Takže při dálkových jízdách jedete devadesátkou ve vláčku s kamiony. Při takových jízdách zhusta využívám tempomat, protože když se zakecáte, tak velmi jednoduše zjistíte, že jedete hodně rychle (auto je tiché - žádná zvuková zpětná vazba od motoru) a že dojezd je najednou kratší než by vám bylo milé. Takže pokud plánujete jezdit po dálnici, tak určitě v autě chcete tempomat, resp. omezovač rychlosti.

Příště se zkusím rozepsat o dalších věcech: Konektory. Způsob dobíjení. Kontrola trakce. Tažná zařízení. Tarify od distributora. Jaké auto si koupit.

Ale než se tím prokoušu a napíši to, tak velmi krátké shrnutí: Ano, moje další auto bude zase elektro. Pokud máte v rodině dvě auto, tak elektroauto chcete taky. Pokud máte jenom jedno auto a rodinu máte dále jak 200 km, tak elektroauto nechcete. Pokud jste cesťák, tak elektroauto nechcete. Pokud nemáte vlastní garáž nebo vyhrazené místo s elektřinou, tak auto nechcete. Proč? Pochopíte z dalších dílů.